Již v předešlých článcích jsme si rozebrali historii filmového hororu a nyní se podíváme blíže na jiné státy mimo tradiční USA, které nás oblažily něčím jako je filmový horor. Nemůžeme si zde jmenovat naprosto vše, takže výběr bude opravu namátkový. 

Začít by se mohlo Godžirou. Že netušíte, co to je? Ale určitě ji znáte, jen pod modernějším názvem Godzila. Ale původně se to monstrum skutečně nazývalo Gojira nebo Godžira. Objevilo se v Japonsku v roce tisíc devět set padesát čtyři a byl to obří ještěr probuzený lidskou aktivitou.  

Jako horor měl snímek velký úspěch a nebylo se co divit, že se natáčely další a další filmy. A aby to nebylo tak nudné, přidávala se další monstra. Takže se jich v jednom filmu sešlo klidně i více. Točilo se jako ve fabrice na běžícím páse, a aby toho nebylo málo, přišla konkurence. Film Gappa přináší další velkou potvoru do kin. A začíná se to hrnou jako voda na Roubalův statek.  

Jen namátkou vyjmenujme další snímečky, tak třeba, „Godzilla, Ebirah, Mothra: Velký souboj v Jižních mořích“, nebo „Godzilla, Minilla, Gabara: Útok všech monster“. V šedesátých létech, a ještě i sedmdesátých bylo těchto filmů hodně. A do toho všeho obřího zmatku přišel také King Kong. Ale ten nebyl hororem japonským, takže o něm příště.  

Japonská kinematografie nás samozřejmě nezahrnula pouze monstry. Natáčely se i klasické horory, takzvané duchařské a samozřejmě i s klasickými strašidly. Namátkou vyberme například povídkový snímek „Kwaidan“, kterým nás oblažil později slavný Masaki Kobayashi. Další hodně podivný horor je „Jigoku“, nebo z novějších pak „Ringu“, který znáte jistě všichni v americké verzi s názvem „Kruh“.  

Samostatnou kapitolou jsou gore horory, takzvané splattery, nebo slashery. Japonská kinematografie nám jistě připraví ještě nejedno překvapení v podobě kvalitních filmů.